Začátkem 2. světové války zakladatel Motoroly Paul Galvin přemýšlí, jak by mohl toto období využít pro svůj podnikatelský prospěch. Motorolu tedy nasměroval k vývoji produktů, které by byly pro armádu užitečné.
Handie-Talkie - ikona 2. světové války
SCR-536. To je modelové označení pravděpodobně první moderní ruční, samostatné a obousměrné vysílačky, která dostala přezdívku "handie talkie". Zařízení bylo vyvinuto v roce 1940 pod vedením hlavního inženýra společnosti Galvin Manufacturing, Dona Mitchella. Jednalo se o první přístroj svého druhu, který se dal pohodlně držet v jedné ruce.
Vysílačka Handie-Talkie se v roce 1941 dostala do sériové výroby a v listopadu roku 1942 se objevila na obálce amatérského rozhlasového časopisu QST. Handie-Talkie figuroval také v reklamě na armádní spojovací vojska, kde titulky hlásaly "Nejmenší jednotka spojovacího vojska" nebo "není o moc větší než běžný telefon".
Své uplatnění našel i v zásahu na Omaha Beach v Normandii v červnu 1944, kde každá střelecká rota 29. americké pěší divize měla šest přístrojů. Model SCR-536 také velmi zapůsobil na německé jednotky, když ovládli několik jednotek na Sicílii. Do konce války Motorola vyrobila 130 000 kusů.
Dnes je model SCR-536 oblíbený mezi sběrateli armádní techniky a také mezi radioamatéry.
Vlastnosti
Pro technicky zaměřené čtenáře pár informací. Model SCR-536 poháněly dvě baterie - první suchá 1,5 voltová s označením BA-37 pro napájení žárovky, druhá 103,5 voltová baterie BA-38 pro napájení desky. Výdrž na baterie činila asi jeden den běžného používání a model vážil necelé 2 kg, z nichž baterie 0,75 kg. Rozsah Handie-Talkie byl od 3,5 do 6,0 MHz na jednom z 50 kanálů řízených krystalem. Dosah byl asi 1,5 kilometru na zemském povrchu a necelých 5 kilometrů na moři. Teleskopická anténa s úctyhodnou délkou 1,04 metru, jejímž vysunutím se zařízení také zapínalo.
Všechny díly seriálu najdete pohromadě ZDE
Díky za další díl!
OdpovědětVymazat